V roce 2025 činí minimální invalidní důchod 5 430 Kč, nezávisle na stupni invalidity. To opravdu není mnoho. Od ledna 2026 má sice dojít k navýšení tohoto minima, ale stále to pokryje jen malou část nezbytných životních nákladů, vzhledem ke značnému nárůstu cenové hladiny, resp. kumulativní inflace za dobu Fialovy vlády.

Co tedy lze z takto malé částky uhradit?

Bydlení (nájem, služby, energie), pokud člověk pobírá příspěvek na bydlení, resp. novou 'superdávku'. Ta se bude vyplácet až od května 2026, ale jaké budou její parametry, se ještě přesně neví; nejspíše bude o dost nižší než původní příspěvek na bydlení, vzhledem k úhradovým limitům.

Jsou tu ale i další náklady:

Celodenní strava

Léky, doplňky stravy

Zdravotnický materiál (obvazy, sterilní krytí, respirátory, desinfekce aj.)

Stomatologická péče a další služby, nehrazené ze ZP ani z příspěvku na péči

Hygienické a prací prostředky.

Opravy auta, povinné ručení a STK u lidí s velmi omezenou mobilitou (ZTP / O7)

Nutné opravy v bytě vč. obnovy spotřebičů, topení aj.

Ošacení, obuv, ložní prádlo

Kompenzační pomůcky, nehrazené ze ZP

Pokud jde o sociální služby, ty jediné lze v omezeném rozsahu (věcném i časovém) hradit z příspěvku na péči. Pečujícím ale musí být buď osoba blízká (manžel/ka nebo příbuzný), nebo komerční poskytovatel sociálních služeb. Pokud Vám pomáhá někdo jiný, nemáte na příspěvek nárok. Poté, co zemřela moje maminka, která o mě pečovala, jsem o tuto dávku ze stejného důvodu přišel i já. Ani na nákup jídla nebo léků, což je logicky také součástí péče, příspěvek ze zákona použít nesmíte, jinak Vám jej sami odejmou.

Dále existuje příspěvek na mobiltu, z kterého lze hradit alespoň pohonné hmoty nebo jízdné k lékaři aj. Nyní činí 900 Kč.

Jak už jsem zmínil výše, je tu ještě nová 'superdávka', která je jakýmsi hybridem mezi původními dávkami hmotné nouze a dávkami státní sociální podpory. Její výše a podmínky se ještě budou pravděpodobně měnit, neboť se předpokládá schvalování dalších změn příslušného zákona o státní sociální pomoci.

Při střízlivém pohledu na shora uvedené náklady vychází minimální použitelná výše ID 3. stupně okolo 17 tisíc Kč, a to jen na nutné potřeby vč. bydlení, kromě některých sociálních služeb a PHM (viz výše). Jde tedy zhruba o dvojnásobek minimální výměry, schválené pro rok 2026. Víc ale od vlády (včetně té nové) asi čekat nemůžeme.

Závěrem bych se zmínil o jistém paradoxu ve věci přiznávání příspěvku na pořízení motorového vozidla. Jde o výjimečnou dávku, kterou stát přiznává jen pro určité diagnózy lidem s průkazem ZTP/P, tedy s nejtěžším pohybovým postižením. Tito lidé ale řídit motorová vozidla většinou nejsou schopni, takže jsou sice formálně vlastníky vozidla, ale jezdí s ním někdo jiný (často i bez přítomnosti postiženého). Dávka je nastavena tak, aby na ni dosáhlo co nejméně občanů.

Možná by více prospěla těm, kteří ještě řídit mohou (ZTP), pokud to jejich onemocnění nevylučuje.. Bohužel ale nedostanou vůbec nic. Pokud patříte mezi ty, kteří na zastávku veřejné dopravy nedojdou a jsou na užití auta plně závislí, je těžké až nemožné z minimálního důchodu ušetřit na nový nebo ojetý, ale spolehlivý vůz, s kterým se nemusí jezdit do servisu kromě pravidelných prohlídek. Bylo by dobré, kdyby i na takové případy stát nějakým způsobem pamatoval.

↪️ Přejít na úvodní stranu