Bydlení (nájem, služby, energie), za předpokladu, že člověk má ještě smluvně zafixované původní ceny energií (z r. 2021 a starší) a zároveň pobírá příspěvek na bydlení, který je u družstevních bytů docela nízký, na rozdíl od bydlení nájemního. Důvodem jsou malé limity tzv. normativních a srovnatelných nákladů, daných zákonem o státní sociální podpoře č. 117/1995 Sb.

V roce 2022 trochu pomohl tzv. 'úsporný tarif', který však vláda s účinností od ledna 2023 opět zrušila. Zůstaly jen cenové stropy na energie, které jsou nastaveny tak vysoko, že např. plyn by v mém případě mohl zdražit až šestinásobně. To by znamenalo skončit na ulici.

Na další nutné potřeby již peníze nezbývají:

Celodenní strava, vč. speciální diety
Léky, doplňky stravy, léčivé byliny
Zdravotnický materiál (obvazy, sterilní krytí, respirátory, desinfekce aj.)
Hygienické a prací prostředky.
Opravy auta, povinné ručení a STK (ZTP / O7)
Nutné opravy v bytě vč. spotřebičů, vytápění aj.
Ošacení, obuv, ložní prádlo
Stomatologická péče a další služby, nehrazené ze ZP ani z příspěvku na péči
Kompenzační pomůcky, nehrazené ze ZP

Pokud jde o sociální služby, ty jediné lze v omezeném rozsahu (věcném i časovém) částečně hradit z příspěvku na péči. Fakticky se tedy nejedná o příspěvek 'na péči', ale 'na sociální služby'. Jeho současný název však vypadá v očích veřejnosti daleko lépe. Lidé se pak mylně domnívají, že jej lze použít třeba na nákup jídla nebo léků, což je logicky také součástí péče. Chyba lávky: pokud to uděláte, je to považováno za zneužití dávky a bude Vám odejmuta. Důkazem budiž např. web města Chrudimi , kde měli odvahu napsat to zcela otevřeně, v souladu se zákonem o sociálních službách. Aktualizace: V červenci 2023 stránku z webu odstranili, nicméně zde mám její zálohu.

Dále existuje příspěvek na mobiltu, z kterého lze hradit (jen) pohonné hmoty nebo jízdné k lékaři aj. Nelze z něj ale zaplatit třeba povinné ručení nebo opravy auta, i když invalida jinou možnost dopravy nemá. Ani by na to nestačil. Mnoho let nebyl valorizován a když k tomu konečně došlo (od 1/2023), přidala vláda jen 350 Kč.

Pak jsou tu ještě dávky HN, jejichž poskytnutí závisí nejen na výši příjmu, ale také na tom, zda žijete v holobytě, nebo máte ve vybavení domácnosti nějaké věci, které lze prodat, i drobnosti.
Pokud chtějí někoho šikanovat, vždy si najdou důvod, proč dávku neposkytnout nebo ji pod nějakou vymyšlenou záminkou odejmout, jako se to stalo mně. MPSV jejich rozhodnutí vždy podpoří. Můžete se podívat na moje historicky první příspěvky na Twitteru z roku 2018, zvláště pnž1, pnž2 a dnb. Osobně bych takové bezpráví a šikanu už nechtěl nikdy zažít.

Při střízlivém pohledu na shora uvedené náklady vychází minimální použitelná výše ID 3. stupně okolo 17 tisíc Kč, a to jen na nutné potřeby vč. bydlení, kromě některých sociálních služeb a PHM (viz výše). To je stále pod úrovní minimální mzdy. Určitým řešením je tzv. 'invalidita z mládí', tu ale ČSSZ přiznává jen ve výjimečných případech, za podmínky, že je 3. stupeň invalidity přiznán nejpozději do 28. roku života.

Pokud však lékařům stanovení diagnózy a následné přiznání invalidity trvá déle, nebo je před 28. rokem přiznán nižší stupeň než třetí, dostanete jen minimální částku, jako se to stalo mně, viz úvodní strana.

Jestliže má člověk navíc tu smůlu, že jeho onemocnění vyžaduje použití auta k jakékoliv činnosti mimo domov, je situace ještě složitější.

U většiny 'imobilizujících' diagnóz totiž není nárok na příspěvek na pořízení motorového vozidla, takže v případě konce životnosti stávajícího auta se nemocný nedostane vůbec nikam, s výjimkou dopravy sanitním vozem. Nárok na příspěvek mají přitom jen lidé s průkazem ZTP/P (nejtěžší postižení), kteří vozidlo řídit ani nejsou schopni. My, co máme 'jen' průkaz ZTP a řídit ještě s určitými omezeními můžeme, nárok na příspěvek nemáme. Zbývá pak jedině nějaká veřejná sbírka, ale když vidím, jak těžce se shánějí dárci alespoň na úhradu základních potřeb, nedělám si iluze, že by se vybralo na funkční a spolehlivé auto.

↪️ Přejít na úvodní stranu